Z nuly na polovinu aneb Prvních 100 kilometrů za měsíc

Tohle je sedmý díl mého deníku "Z nuly na polovinu", ve kterém se s vámi dělím o to, jak se z nenávisti stala láska a jak jsem z jednoho kilometru nakonec zvládla uběhnout půlmaraton.

První díl o tom, jak to všechno začalo, si můžete přečíst zde:

Můj milý deníčku, tak co tady máme tentokrát... Září?

Návštěva kamarádky v Šumperku, jeden závod na Hvězdě, druhý na stejném místě o dva dny později.

Koupila jsem si čelovku a začala péct muffiny.

A taky mám dost poznámek o tom, jak jsem s kamarádkami chodila na drinky. I tak mám ale pár záznamů o běhání. Co si budeme nalhávat, příliš jsem tomu nedala, ale na druhou stranu, nemůže být každý měsíc jen plný záznamů o běhu, že.

Září

Počet výběhů: 13

Uběhnuté kilometry: 88

Průměrné tempo 5:29

Ano, přiznám se, v září jsem měla "zlomené srdce", takže jsem upřednostnila ty drinky s kamarádkami.

Ale v říjnu, tak to už jsem zase byla celá já: milovnice běhání. A tak mám za deset dní pět výběhů a navíc další osobáček - 4 kilometry za 19 minut. A taky prodlužuju trasy, mám radost, další pokrok.

Ke konci října mám v nohách dvakrát 10 km a dokonce i 12 km. Celý měsíc - tedy na Halloweena a svůj svátek - vše završím dalším rekordem v podobě uběhnutých 15 km!

Říjen byl skvělý měsíc. Asi tomu všemu pomohlo i počasí a já zjišťuju, že podzim je pro běh prostě ideální. 

Říjen

Počet výběhů: 17

Uběhnuté kilometry: 126

Průměrné tempo: 5:23

Dala jsem tedy prvních 100 kilometrů za měsíc, cíl mám teď už jasně daný. Chci to tak držet i v dalších měsících, uběhnout pokaždé minimálně stovku.

Listopad byl hodně o virtuálních závodech a sbírání medailí. Ježíškovi jsem proto napsala, že bych si přála držák na medaile a běžecké boty na zimu.

Listopad

Počet výběhů: 14

Uběhnuté kilometry: 110 km

Průměrné tempo: 5:26

Celý ten divný covidový rok mi dal spoustu dobrého. Nejen zálibu v pečení a osobním rozvoji, ale hlavně to běhání. A tak jsem chtěla poslední měsíc využít naplno.

Zapojila jsme se do Adventní výzvy. Její plán je jednoduchý, 25 dní v měsíci vyběhnout. Takhle, když jsem se do ní hlásila a četla si podmínky, přišlo mi to docela snadné, jenže brzy jsem zjistila, že splnit tolik výběhů není - zvlášť s mou prací - úplně jednoduché. Ale tahle akce byla na pomoc nemocným, vážně nemocným dětem, takže šup do legín a tenisek a vyběhnout, říkala jsem si často.

Sice jsem výzvu nesplnila na 100 procent, ale i tak 24 výběhů, to není špatné, ne?

A co kilometr, to peníze pro ty nemocné děti. Když jsem letěla začátkem prosince na víkend do španělské Malagy, řešila jsem jen to, aby se mi do kufru vešli běžecké boty, a kdy si tam k moři půjdeme zaběhat. Podařilo se oboje, boty se vešly a trasa přes promenádu až na pláž byla naprosto úžasná. Splnil se mi sen, stihnout si ještě letos zaběhat u moře. A ještě jsem ty 4 kilometry připsala do Adventní výzvy.

Suma sumárum jsem ten divný rok nakonec uzavřela nejlépe, jak jsem mohla. Plná endorfinu z běhání a pocitu, že jsem i pomohla. Takže děkuji ti covide za běhání. 

Prosinec

Počet výběhů: 24

Uběhnuté kilometry: 171 km

Průměrné tempo: 5:47

 

PS: Samozřejmě jsem vyběhla i na Štědrý den. Lehká sedmička.

PS2: Na Silvestra jsem výběh také vynechat nemohla.

PS3: A 1. ledna? Jak na Nový rok, tak po celý rok...

• Sdílet: