Mladší z obou jezdců Ferrari, čtyřiadvacetiletý talent Charles Leclerc, si v kvalifikaci nevedl dobře a do závodu odstartoval z osmého místa. O tři roky starší Carlos Sainz junior stál na startovním roštu ve třetí řadě, konkrétně na šesté pozici. Jenže klíčové dění v první zatáčce se dotklo i těchto dvou jezdců a jejich pozice na trati se radikálně změnila.
Zatímco Sainz se propadl z šestého na sedmé místo za Antonia Giovinazziho (Alfa Romeo), kterého ale vzápětí předjel a zůstal tak "na svém", Leclerc dokázal z nepřehledné situace vytěžit maximum a ocitl se na pátém místě, tedy před svým týmovým kolegou.
Když pomineme vedoucí trio Verstappen, Hamilton a Pérez, které si od té chvíle jelo vlastní závod, byl před vozy Ferrari jediný soupeř – Pierre Gasly na AlphaTauri.
Strategie odloženého pit stopu
Stejně jako Red Bull a Mercedes, také Ferrari zvolilo strategii na jednu zastávku v boxech. Rozdíl byl ale v tom, kdy svoje jezdce k mechanikům tým povolal. Prvním byl totiž ve 31. kole Charles Leclerc, jedoucí v té době na čtvrté pozici, když se za něj po svém pit stopu propadl Lewis Hamilton. Leclerc se na trať vrátil až jako devátý, těsně po výjezdu z boxů se kolem něj prohnal Fernando Alonso na Alpine.