Všechno nejlepší, Šéfe! Legendární Ivan Hlinka by dnes slavil narozeniny

Z. Končická
3 min. čtení
26. 01. 2022 09:02

Ivan Hlinka by dnes oslavil už 72. narozeniny. Mistr světa a olympijský medailista se dokázal prosadit jako hokejista i trenér reprezentace.

Ivan Hlinka byl už od šesti let spjat s litvínovským hokejovým klubem, kde nejprve hrál v mládežnickém týmu a v šestnácti letech postoupil mezi dospělé hráče. O čtyři roky později se stal kapitánem a současně začal hrát za reprezentaci, kde byl rovněž několikrát zvolen kapitánem.

Uspěl hned na dvou olympiádách. V Sapporu v roce 1972 získal československý tým bronzovou medaili, o čtyři roky později v Innsbrucku stříbro. Mistrem světa se stal Hlinka dokonce třikrát. Na domácí půdě v Praze v roce 1972, v Katovicích v roce 1976 a ve Vídni v roce 1977.

V letech 1981-1985 hrál Hlinka nejprve v NHL za tým Vancouver Canucks a poté se přesunul do švýcarského Zugu. Další dva roky působil opět v Litvínově, kde v roce 1987 ukončil sportovní kariéru a pokračoval jako trenér.

Úspěšný byl také v roli reprezentačního kouče. Cenný kov si československý a později český tým pod jeho vedením odvážel z olympiády i mistrovství světa hned několikrát. Už v roce 1992 vybojoval československý tým bronzovou medaili na olympiádě v Albertville i mistrovství světa na domácí půdě. Stejný úspěch se – tentokrát již čistě českému týmu – podařilo zopakovat o rok později na MS v Německu a ještě jednou v roce 1997 na MS ve Finsku. V roce 1999 si Češi odváželi z Norska titul mistrů světa.

Největší úspěch je však Hlinkovi připisován za vedení týmu na legendární olympiádě v Naganu v roce 1998, kdy se Čechům podařilo získat historicky první zlatou olympijskou medaili v ledním hokeji. Od Turnaje století uběhlo už více než 20 let, přesto český příběh znají i ti, kdo tenkrát ještě nebyli na světě.

V roce 2000 opustil Hlinka reprezentaci, jednu sezonu působil v NHL v týmu Pittsburgh Penguins a následně trénoval jednu sezonu v ruském Omsku. Po reprezentační přestávce se v roce 2004 k národnímu týmu vrátil a chystal se na Světový pohár, který se měl konat na přelomu srpna a září.

Další úspěch už si jako oblíbený trenér hokejové reprezentace nepřipsal. Jeho život vyhasl pár hodin po střetu s protijedoucím vozidlem nedaleko Karlových Varů 16. srpna 2004. Bezprostředně po nehodě se záchranáři ještě komunikoval, ale v nemocnici podlehl vnitřním zraněním. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech v Praze.

Na jeho počest měli čeští hráči během Světového poháru na dresech Hlinkovo číslo 21 a ještě tentýž rok po něm byl pojmenován litvínovský zimní stadion. Pocty se ale Hlinkovi dostalo už za jeho života. V roce 1978 byl vyhlášen nejlepším československým hráčem v anketě Zlatá hokejka, rok po triumfu v Naganu mu prezident Václav Havel udělil medaili Za Zásluhy a v roce 2002 ho Mezinárodní federace ledního hokeje uvedla do Síně slávy.