Domů
Byl to dojemný pohled.
Alejandro Valverde spolu s Vinceznem Nibalim projížděli špalírem cyklistů na start poslední 21. etapy letošní Vuelty. Oba jen stěží zadržovali slzy, Valverdemu to šlo možná ještě o něco hůř.
Čekala tam na něj i socha z recyklovaného skla jakožto poděkování organizátorů za jeho 16 účastí na španělské Grand Tour.
A taky za všechno, co ve své kariéře dokázal.
Zatímco tak Remco Evenepoel slavil své první vítězství na třítýdenním závodě, o kus dál se Valverde, který byl dvě desetiletí nedílnou součástí světové cyklistiky, nadobro loučil.
Vyhrál toho dost. Zmiňovanou Vueltu dokonce před třinácti lety. V roce 2018 se stal mistrem světa, byl fenoménem jarních klasik, vždyť Lutych-Bastogne-Lutych vyhrál čtyřikrát a Valonský šíp pětkrát, což je doteď rekord.
„Je to nádhera. Dělá mi fakt velkou radost, když vidím všechny ty lidi, kteří mi dávají najevo své uznání. Znamená to, že z mých úspěchů měli stejnou radost jako já. A to je krásné," řekl dojatý Španěl.
Jedinou, o to větší kaňkou jeho kariéry, je zapletení se do Operación Puerto, za což Valverde vyfasoval dvouletý zákaz startů. Jinak ale patřil k nejzábavnějším a nejúspěšnějším cyklistům poslední generace.
Útočil, kde chtěl. A vítězil, kde chtěl. Patřil k ohroženému typu cyklistů, kteří dokázali vítězit víceméně po celý rok. Nebral závody jako přípravu na větší akci, vždycky chtěl být vidět, chtěl vyhrát.
„Devadesát procent věcí, co znám, jsem se naučil od Alejandra. Letos jsme spolu spali v jednom pokoji a naučil jsem se toho ještě o něco víc. Je to profesionál od hlavy až k patě. Každý mladý cyklista by s ním měl strávit den, aby věděl, co všechno musí cyklistice obětovat," řekl na adresu svého mentora druhý muž Vuelty Enric Mas.
S Vueltou se rozloučil, teď už zbývá jen jeden poslední závod kariéry – klasika Kolem Lombardie.
Pak už bude Valverde definitivně v důchodu.
Zdroj: VeloNews
