Vánoční nadílka v NBA. Bernard King úřadoval jako Santa Claus

Polovina osmdesátých let a Bernard King. Jeho Veličenstvo, tak mu říkali v reakci na královské příjmení. Fanoušci ho milovali, New York ho miloval a podle všeho v něm nalezl zalíbení i basketbalový míč. Copak by bylo jinak možné, aby s ním King prováděl takové kousky jako právě během vánočních svátků v roce 1984?

Jeho tehdejší představení je dodnes považované za jeden z nejlepších individuálních výkonů od roku 1946, kdy byla v USA založena profesionální soutěž. Co na tom, že Knicks tehdy podlehli rivalům z New Jersey 114-120. Na to se historie neptá. Historii zajímá jen to, že Kingova vánoční nadílka znamená dělenou jedenašedesátou příčku ve statistikách NBA. A to je už něco!

„Sezona 1984-85 byla mojí nejlepší. Když jsme se tehdy připravovali na zápas proti Nets, vedl jsem zrovna bodování celé ligy, a protože jsme měli řadu zraněných hráčů, bylo mi jasné, že jestli máme uspět, musím ještě přidat,“ vzpomínal Bernard King na báječný večer pro SI.com. Vyprávěl o tom, co pro něj znamenala samotná reprezentace města, jak si užíval každou cestu do Madison Square Garden. Pocházel totiž z Brooklynu a právě tehdejší angažmá v Nicks mu splnilo dětské sny.

Už během prvních dvou čtvrtin nastřílel čtyřicet bodů, svůj osobní rekord. Kouč New Jersey Stan Albeck na něm prostřídával obránce, ale vylámala si na něm zuby i taková jména, jako byli Buck Williams nebo Micheal Ray Richardson. Řadu z nich znal, vždyť právě v dresu New Jersey odehrál King své dvě úvodní sezony v NBA.

---

Nejvíce bodů v zápase NBA

• 100 Wilt Chamberlein (1962)

• 81 Kobe Bryant (2006)

• 78 Wilt Chamberlein (1961)

• 73 Wilt Chamberlein (1962)

• 73 Wilt Chamberlein (1962)

• 73 David Thompson (1978)

• 72 Wilt Chamberlein (1962)

• 71 Elgin Baylor (1960)

• 71 David Robinson (1994)

• 70 Wilt Chamberlein (1963)

• 70 Devin Booker (2017)

---

Až mnohem později Bernard King prozradil, že měl ve své domovské hale devět pozic, ze kterých si byl jistý, že se trefí. A na ty pozice se dokázal dostat snad i poslepu. Poznal je i podle odrazů světel na palubovce.

Každý rok mu tenhle večer připomínají. Jeho proslulou vánoční nadílku. A čtyřiašedesátiletý Američan do omrzení opakuje, že to bylo fajn, ale...

„Pamatuju si, že skončil zápas, já byl tak vyčerpaný, že jsem si lehnul na palubovku a nevěděl , jaký je výsledek. Vyhráli jsme?“ popisoval. „V ten moment mi bylo všechno jedno. Jedno, jestli jsem nastřílel patnáct, nebo šedesát bodů. Byl to zvláštní pocit, protože jsme zklamali svoje fanoušky.“

A ještě jednu věc přiznal. Možná pravý důvod toho, proč se mu tehdy v New Yorku tak moc dařilo, a proč bez ohledu na konečný výsledek na něj dodnes v New Yorku vzpomínají jako na legendu.

„Kdykoliv jsem vstoupil do Madison Square Garden, měl jsem husí kůži. A každý domácí zápas pro mě byly takové Vánoce.“

• Sdílet: