Ukrajina zneužívá olympiádu ke kampani proti Rusku, píše ruský komentátor

Nemluví o ruské agresi na Ukrajině, ale o politických problémech Ukrajiny.

Nemluví o sportovních sankcích vůči Rusku, ale o kampani proti ruským sportovcům.

Sloupkař listu Sport-Express Oleg Šamonajev napsal o aktuální snaze ukrajinského parlamentu, který chce apelovat na ostatní státy kvůli možnosti nevydávání víz sportovcům z Ruska a Běloruska a zabránit jim tak v účasti na mezinárodních soutěžích a především na olympijských hrách v Paříži.

O čem Šamonajev píše?

Problémy s vízy ruských sportovců se mohou stát systémovými kvůli nové iniciativě Nejvyšší rady Ukrajiny. Podle agentury RIA Novosti parlament sousední země připravuje výzvu vedoucím představitelům zahraničních zemí s návrhem legislativně zakázat vstup ruským a běloruským sportovcům a delegacím.

Řeč je o Francii a olympijských hrách 2024 v Paříži. Po částečném zrušení sankcí se naši sportovci pravidelně potýkají s různými vízovými překážkami. Zatím se však jeví jako chaotické. Jak reálná je tedy podpora ukrajinského projektu a jaké další potíže hrozí? „Nejvyšší rada se domnívá, že pobyt sportovců z Ruska a Běloruska na území jiných států ohrožuje stabilitu a národní bezpečnost těchto zemí,“ uvádí se v návrhu výzvy.

Usnesení je podmíněno návrhy Mezinárodního olympijského výboru na možné přijetí ruských a běloruských sportovců na mezinárodní sportovní soutěže pod neutrální vlajkou, včetně olympijských her. Ukrajinští poslanci považují postoj MOV za chybný.

Jinými slovy, po vládách se žádá, aby porušily své vlastní vízové dohody a mezinárodní závazky v oblasti sportu, aby napravily chybu MOV s částečným přijetím Rusů bez vlajky a s řadou dalších výhrad. V případě olympijských her by to mohlo přerůst ve skandál, protože všichni, kdo se na hrách podílejí - od sportovců po rozhodčí, tlumočníky a novináře - tradičně nemají víza. Nahrazují je olympijské akreditace. A francouzské vedení nedávno ujistilo Thomase Bacha, že v případě přijetí zástupců Ruska a Běloruska jim nebudou stavěny žádné další překážky.

Výzva Nejvyšší rady Ukrajiny je samozřejmě pouhými slovy. K ničemu nikoho nezavazují a většina zemí se touto otázkou pravděpodobně ani nebude zabývat. Nápad ukrajinských poslanců se však dotýká vážného problému, s nímž se naši sportovci v posledních měsících potýkají. Organizátoři soutěží v řadě západních zemí se ocitají bezmocní proti zákazům vstupu Rusů. Tímto způsobem se ničí celý systém světového sportu. Ukazuje se, že některá mistrovství světa už nejsou místem setkání těch nejsilnějších, ale setkáním těch, kteří se zalíbí hostitelské zemi.

Za starých časů stačilo sportovci k získání práva na vstup do země, kde se soutěž konala, předložit na konzulátu pozvánku na start - obvykle se tyto záležitosti řešily přednostně. Samozřejmě se občas vyskytly zádrhele. Například íránští sportovci, kteří byli členy Islámských revolučních gard, se ve Spojených státech a některých dalších zemích setkávali s negativním postojem. Naši sportovci po uzavření amerických konzulárních úřadů v Rusku někdy fyzicky nestihli vyřídit své dokumenty. Nyní jsme svědky skutečné vízové a hraniční kampaně proti sportovcům z Ruska. Lotyšsko, Polsko a Česká republika s odkazem na ohrožení národní bezpečnosti nepovolily tenistům s platnými schengenskými vízy vstup na své území. Někdy o tom bylo rozhodnuto přímo na hraničním přechodu. Německý ministr vnitra otevřeně prohlásil, že ruským sportovcům nelze vydat víza. V důsledku toho byly ruské nabídky na řadu významných turnajů v Německu, včetně mistrovství světa, odmítnuty z důvodu „nemožnosti zajistit bezpečnost“. Podobné příběhy se objevily i ve Finsku.

Ve Spojeném království museli Rusové pro získání víza podepsat prohlášení o politické neutralitě a odmítnutí státní podpory. V důsledku toho ruský národní tým nejel na mistrovství světa v cyklistice a mezinárodní federace zaslala britské vládě rozhořčený dopis, v němž zpochybnila kompetence Britů jako pořadatelů významných akcí.

Kdyby tento příklad následovaly i další federace a zapojil se MOV, možná by se problém vyřešil jako celek, protože argument je jednoduchý: země, která nezaručuje vízovou podporu pro všechny přijaté účastníky, by neměla pořádat mezinárodní soutěže.

MOV však mlčí a ukrajinská strana využívající pasivity Thomase Bacha, se snaží řešit své politické problémy prostřednictvím šéfa sportovních orgánů. Na jedné straně ukrajinští sportovci rozdmýchávají atmosféru kolem soutěží, inscenují provokace s odmítnutím podání ruky a podivnými narážkami na „incidenty se zbraněmi“ (například v biatlonu). Na druhé straně ukrajinští poslanci navrhují, aby vlády jednotlivých zemí zavedly vlastní sportovní sankce prostřednictvím víz, čímž zasahují do kompetencí mezinárodních federací. A jak vidíme, v některých případech to bohužel podporují i západní politici.

Zdroj: Sport-Express

• Sdílet: