Padal i vítězil. Teď Rogliče čeká poslední mise – Kolem Lombardie

L. Svoboda
2 min. čtení
07. 10. 2021 12:02

Sobotní poslední monumentální klasikou Kolem Lombardie víceméně skončí silniční sezona. Půjde o závěrečné důležité klání tohoto roku. A favoritů má nepočítaně. Od Remka Evenepoela po Tadeje Pogačara. Jeden muž ale přece jen svou formou vyniká. Primož Roglič.

V sobotu vyhrál Giro dell´Emilia před Almeidou, Woodsem, Evenepoelem, Martinem i dalšími, ve středu pak kopcovitou klasiku Milán-Turín, když porazil i Adama Yatese z Quick-Stepu. Se soupeři si hrál, byl jasně nejsilnější.

Primož Roglič tak jen potvrdil, že není pouze jedním z nejlepších cyklistů pro třítýdenní etapové závody, ale že patří i k nejlepším klasikářům na kopcovitých tratích. Vlastně je podobně všestranný jako třeba Wout van Aert. Dokáže vyhrát horský dojezd, sprint menší skupiny, časovku. Cokoliv se mu zamane.

„Víte, je krásné, když máte formu na to bojovat s těmi nejlepšími i v jednodenních závodech. Mám je vážně rád a pořád se na nich učím, protože chci být dobrým jezdcem pro klasiky. Proto si ty výhry tak užívám,“ řekl pro Cyclingnews.

Co na jednodenních závodech tak miluje?

To, že v nich oproti etapovým kláním není šance na opravu. Když něco pokazíte, v závodě s velkou pravděpodobností ztratíte jakékoliv šance na výhru.

„Žádnou druhou šanci nedostanete. V etapových závodech můžete mít štěstí, smůlu, ale nakonec to stejně většinou dopadne tak, jak má. To v jednorázovkách často není,“ říká.

Má za sebou velmi intenzivní, občas bolestnou, ale znovu nesmírně úspěšnou sezonu.

První polovina se až tak nepovedla, když ho pády vyhnaly z Paříž-Nice i z Tour de France. Pokaždé se ale dokázal sveřepě vrátit a vyhrát.

Po Paříž-Nice kraloval Baskicku, po Tour de France zase olympijské časovce v Tokiu a pak pochopitelně potřetí v řadě na španělské Vueltě.

Klidně mohl ukončit sezonu v červeném dresu už 5. září v Santiagu de Compostela, vždyť měl splněno. Místo toho pokračoval v tréninku s jasným cílem – být co nejlépe připravený na klasiku padajícího listí. Na Lombardii.

„Ale nemyslete si, sezona je i pro mě už pěkně dlouhá, nejsem tak čerstvý jako na začátku. Na druhou stranu bojovat o vítězství na tak velkých závodech je vždycky skvělé, proto ze sebe chci ještě vyždímat maximum,“ má jasno. „Lombardie bude ultra těžká, budu potřebovat i trochu štěstí. Snad budu mít dobré nohy, abych v posledním závodu roku dopadl co nejlépe.“