Domů
Kvůli neutěšenému stavu silnic po světových válkách se Paříž-Roubaix začalo přezdívat Peklo severu.
Nedělní 116. ročník ty poválečné alespoň trochu připomněl.
Bláto, kaluže přes celou silnici, díry, neupravené kostky. Šílenost!
Hrůzostrašná, až apokalyptická podívaná to místy byla. A jeden z nejpamátnějších momentů celého závodu předvedl cyklista Cofidisu Christophe Laporte.
Když se blížil k jednomu z kostkových sektorů, vycvakl nohu z pedálů a dal ji na zadní kolo, čímž brzdil. Normální brzy mu očividně nefungovaly.
Podobně brzdí třeba cyklisté na BMX, když se tak líně poflakují městem. On takhle brzdil na Paříž-Roubaix.
Ukázal tím fantastické dovednosti a schopnosti při ovládání kola. Na kostkách pak v klidu zvedl ruce, aby dal týmu najevo, že něco s jeho kolem není v pořádku. Mimochodem, to bylo poté, co už jednou kolo kvůli defektu měnil.
„Měl defekt ve špatnou chvíli, nebylo možné se k němu rychle dostat, takže využil neutrální pomoci Shimana. Jenže mu přestaly fungovat brzdy, takže jsme museli vyměnit celé kolo. Třicet kilometrů pak stíhal hlavní skupinu,“ řekl pro web Cyclingweekly sportovní ředitel Alain Deloeuil.
Za svou vytrvalost a neskutečnou bojovnost byl Laporte odměněn.
Poprvé v kariéře dojel na monumentální klasice mezi elitní desítkou.
„Byl to bláznivý den, ale to jsme čekali. Měl jsem defekt, pak jsem musel měnit zadní kolo. Myslel jsem, že tím pro mě závod skončil, ale já to nechtěl vzdát,“ usmíval se Francouz.
Cílem na velodromu projel šestý, když přespurtoval i belgickou hvězdu Wouta van Aerta.
„Našel jsem si dobré místo pro finiš, s šestou příčkou musím být spokojený. Mám tenhle závod hodně rád a myslím, že tenhle ročník si kvůli těm šíleným podmínkám budou lidé pamatovat hodně dlouho,“ říká.
I díky němu.
