Domů
Zdá se vám, že přirovnání kulhá? Ono nejen kulhá, ono je především naprosto nechutné. Novak Djokovič bojuje jen a pouze o 4,4 milionu dolarů určených vítězi Australian Open.
Novak Djokovič a jeho PR tým ovládli sociální sítě. A udělali to učebnicově. Odpůrci očkování po celém světě sčítají Djokovičem zachráněné koaly a lynčují Rafaela Nadala, který si dovolil upozornit, že pravidla platí pro každého. Přidal se nacionální prvek, když se mezi řečí zmíní, že Djokovičovo "věznění" je odveta za to, že srbská vláda zrušila kontrakt australsko-americké těžařské společnosti, která se chystala v Djokovičově vlasti plundrovat nerostné bohatství.
Djoker, jak se srbskému tenistovi přezdívá, přihlíží se svým typickým nenápadným úsměvem a čeká, jak se situace vyvine. Nekomentuje, nevysvětluje. Na to má svůj tým, svou rodinu, své právníky, své fanoušky a teď nově i odpůrce očkování, kteří sice netuší nic o tenise, ale nahrazují to svými znalostmi z mikrobiologie a epidemiologie.
Ne, v Melbourne se neodehrává souboj mezi dobrem a zlem. Ani se tam nebojuje o svobodu. Stejně tak si nemyslím, že Novak Djokovič považuje propuštění z detence za největší vítězství své úspěšné kariéry.
V Melbourne se bojuje o peníze a tenisovou historii. To jsou jediné dvě motivace čtyřiatřicetiletého hráče. Protože jestli má někde šanci vyhrát jedenadvacátý grandslam kariéry jako vůbec první tenista na světě, je to především na Australian Open. Navíc by to mohlo být čtvrté Australian Open v řadě a desáté celkově. A těch 4,4 milionu dolarů? To tak nějak k tomu patří. Ono je třeba posílat nejen charitativní příspěvky na požáry zasaženou Austrálii, ale také platit celou tu PR mašinérii.
Novak Djokovič není hrdina. Novak Djokovič je tenista. Skvělý. Býval i profesionálem, ale na to teď zapomíná.
Tečka.
