Domů
Tak jako v kauze sedmnáctileté krasobruslařky Kamily Valijevové. Výrok sportovní arbitráže v Lausanne byl jedním z nejočekávanějších sportovních témat, která v posledních měsících v Rusku rezonovala. Ruská média napojená na Putinův režim už dopředu vykreslovala Valijevovou jako oběť mezinárodního spiknutí a její pozitivní dopingový test omlouvala všemi možnými způsoby.
Sportovní arbitráž pak byla vykreslována předem jako instituce, ve které se sice může Valijevová dobrat spravedlnosti, ale pokud by se tak nestalo, mohou za to Američané. Spravedlností pak byla míněna ruská spravedlnost, to znamená očištění Valijevové. Nikdy nepadla slova o nutnosti spravedlivého přezkoumání dopingového případu.
Rusové totiž hrají podle pravidel jen tehdy, když je to pro ně výhodné. Zákony, pravidla, dohody, které výhodné nejsou, ignorují.
Kdyby arbitráž rozhodla ve prospěch Valijevové, šlo by o nezvratný důkaz podpořený uznávanou mezinárodní institucí. Takhle jde jen o neobjektivní a úmyslné poškození mladé a krásné ruské sportovkyně.
Valijevová není oběť spiknutí, dopovala. Tečka. Nedokázala se obhájit. Její verze, že omylem užila lék svého dědečka, je víc než absurdní. Taková jsou pravidla, k jejichž respektování se civilizovaný svět zavázal.
Rusko je respektovat nebude.
Valijevová bude nadále vystupovat na krasobruslařských show a bude se účastnit soutěží pořádaných v Rusku. Bude jako tvář ruské propagandy zvána do diskusních pořadů a možná dojde i na státní vyznamenání z rukou Vladimira Putina. Valijevová se totiž stala symbolem ruského vzdoru proti Spojeným státům a jejich západním spojencům.
Ani olympijské medaile by jí v Rusku nezajistily tolik popularity jako užití zakázaného trimetazidinu.
