Domů
V noci ze soboty na neděli podnikl šílenou 1100 kilometrů dlouhou cestu.
Z bahnitého Essenu, kde vyhrál o dvě minuty, do italského Val di Sole. Nejprve letadlem, později autem. V noci.
Pak se dopoledne probudil a znovu vyhrál.
Byl přitom jediným šílencem, který takhle ambiciózní cestu absolvoval, ale co by tenhle Superman nedokázal, že?
„Cesta byla trochu zapeklitá, nebudu lhát. Nevěděl jsem, jak na to mé tělo zareaguje, ale šlo to,“ usmíval se na tiskové konferenci.
Na italském sněhu vyhrál o 47 sekund a šlo o třetí vítězství Wouta van Aerta v průběhu osmi dnů. Kdybychom sečetli jeho náskok z těch tří zmíněných závodů, bylo by to kumulativně skoro pět a půl minuty.
A v jeho podání to přitom vypadalo tuze jednoduše.
Přitom před příchodem Van Aerta to byli hlavně Toon Aerts s Eli Iserbytem, kdo se prali o prvenství ve Světovém poháru i dalších cyklokrosových sériích. Dočasně.
„Teď se reálně může stát, že to byly naše poslední výhry. Během Vánoc a v lednu můžeme bojovat jen o druhé místo,“ usmál se hořce Aerts.
A možná ani to ne. Vždyť k téhle party se stále nepřidal Mathieu van der Poel.
„Proto si myslím, že tahle moje 100procentní série nebude trvat dlouho. Už takhle mi to jde lépe, než jsem si dokázal představit, ale až se připojí Mathieu, uvidíme, jak na tom opravdu jsem. Zároveň bude lepší a lepší Tom Pidcock, takže nás ještě čeká zajímavá zima,“ těší se van Aert.
U Pidcocka bylo už o víkendu vidět, že se každým kolem zlepšuje, nakonec dojel na stupních vítězů.
„Sám cítím, že mám každým dnem lepší nohy, takže se těším na příští závody. Ne že bych byl ve své nejlepší formě, ale bude to fajn,“ říká.
Van der Poel má svůj první cyklokrosový závod naplánovaný na tento víkend v Rucphenu, zatímco van Aert se připojí k týmu Jumbo-Visma na týmovém kempu.
Jejich první střet?
Mělo by k němu dojít 26. prosince na bahně v Dendermonde, na tradičním povánočním cyklokrosu, což bude ten nejlepší dárek všem fanouškům tohohle sportu.
