Třiadvacetiletá tenistka z Kazachstánu nezvládla v sobotu vstup do wimbledonského finále, když první set prohrála 3:6. Její soupeřka Ons Džabúrová z Tuniska tak byla zisku trofeje blíž. Jenže pak přišel velký obrat a Rybakinová jasně ovládla další dvě sady shodně 6:2.
V ten moment by se od nové šampionky Wimbledonu asi čekal “záchvat” emocí a pozitivní energie. Padnutí na zem, ruce k nebi, vítězný řev, roztleskávání fanoušků na tribunách… Jenže nic z toho zaskočená Jelena Rybakinová nepředvedla. Jen drobné gesto zaťatou pěstí, setkání se soupeřkou u sítě, podání rukou a krátký potlesk tribunám. Následně zamířila na tribunu, kde triumf decentně oslavila se svojí lóží. A to bylo vše.
Kdo Rybakinovou sleduje déle, možná mohl trochu tušit, že v případě vítězství nepropadne přílišným pozitivním emocím. Jelena prostě výhry neslaví, většinou jen zvedne vítězně pravou ruku nad hlavu. Že ale tento zvyk nezlomil ani slavný Wimbledon?
Samotná Jelena Rybakinová se k momentu oslav vrátila na pozdější tiskové konferenci. "Možná ode mě jednou uvidíte obrovskou reakci, ale dnes bohužel ne. Nevěděla jsem, co mám dělat, byl to šok. Je to příliš mnoho emocí. Snažila jsem se zachovat klid. Když jsem pronášela řeč, říkala jsem si, že se teď rozbrečím, ale nějak jsem to udržela. Možná později, až budu v místnosti sama, budu brečet nonstop. Nevím," citovala její slova ze ze setkání s médii BBC.
Právě v závěru tiskové konference ale nakonec na emoce ze strany čerstvé vítězky Wimbledonu došlo. Vidět byly dokonce slzy, to když se novinářka tenistky zeptala, jak na její úspěch budou reagovat rodiče. V tu chvíli ji dojetí přemohlo. Odtušila, že na ni zřejmě budou velmi pyšní, a rozplakala se. Následně pak přidala úsměvný komentář: "Chtěli jste vidět emoce. Držela jsem to příliš dlouho." Tiskové centrum se nejprve rozesmálo, aby pak novou šampionku odměnilo spontánním potleskem.