Je to už tradiční zpestření zimní sezony.
Kdo nechce vyčkávat na první týmová soustředění a najíždění kilometrů před silniční sezonou v teplých krajinách, míří na cyklokros. A komu je i tohle terénní trápení málo, má v Belgii atraktivní alternativu.
Říkají tomu plážová cyklistika, ale za oddechovým pojmenováním se skrývá jen pot. Kola se boří do měkkého písku, i technika jízdy je odlišná než v jiném terénu.
Belgičané se trápí rádi, a tak pořádají během zimy hned několik podobných závodů. Prim však hraje jejich domácí šampionát, na kterém se potkávají hodně zajímavá jména.
Tak třeba novým belgickým šampionem v plážové cyklistice je Tim Merlier – jedenatřicetiletý profesionál, který umí vyhrát mistrovství Belgie i na silnici a na kontě má celou řadu vyhraných zajímavých sprinterských etap v čele s etapou na Giro d'Italia.
Tentokrát měl trochu jiný úkol než prodat svou výbušnost, i když o vítězství znovu rozhodoval až samotný závěr. Jenže teď se nemohl spolehnout na týmový vláček, naopak se od předposledního kola rval se dvěma dosavadními kolegy z Quick Stepu Jordim Warlopem a Bertem Van Lerberghem. Před tím však musel na nepříjemném sypkém podkladu zvládnout 52 kilometrů!
„Bylo to hodně obtížné, ale cítil jsem se dobře. Konkurence na náročném okruhu prořídla, v předposledním kole jsme byli vepředu jen my tři. Dokázali jsme se udržet vepředu a bojovat mezi sebou o medaile. Byl to fantastický závod,“ pochvaloval si Merlier.
Možná je právě tohle jeho sprinterské know-how. Pokud dokáže zvládat závody v hlubokém písku, hladký asfalt je pro něj vyloženě za odměnu.
Zdroj: Nieuwsblad