Vrátný z Ghany na cyklistickém MS. Úkaz i inspirace pro další generaci

Mistr světa Filippo Ganna, stříbrný Wout van Aert i bronzový Remco Evenepoel po nedělní časovce zaměří pozornost na další průběh světového šampionátu.

Christopher Symonds ne. Ten už se vrátil do Velké Británie, kde už dlouhé roky žije a pracuje. Dělá vrátného ve sněmovně britského parlamentu.

„Premiér Velké Británie by mě určitě poznal,“ smál se v neděli v Bruggách. „Dělám vrátného v parlamentu už 20 let. Byli tak laskaví, že mi dali pár dní volna, abych se šampionátu mohl zúčastnit.“

Na mistra světa ztratil 18 minut a 9 vteřin. Na předposledního Khalila Amjada z Pákistánu skoro pět minut. Přesto byl jedním z hrdinů nedělní časovky na světovém šampionátu.

Vždyť právě tohle je specialita světových šampionátů napříč sporty. Že spojuje různorodou řadu zemí. I těch rozvojových.

A tak zatímco o medaile na cyklistickém šampionátu bojují tradiční země – Belgie, Itálie, mezi účastníky se objevují taky cyklisté z Pákistánu, Uzbekistánu, Sýrie, Panamy, Kataru a právě Ghany.

Symonds je přitom celoživotní Londýňan, z poloviny má ale ghanské kořeny a v posledních letech posunuje hranici v cyklistice ve své druhé zemi. Býval atletem, kvůli zranění přešel na triatlon, v němž se stal prvním Ghaňanem na Hrách Commonwealthu v roce 2006.

O čtyři roky později na Hrách nebyl triatlon, a tak se rozhodl jet časovku na kole. V dalších letech už neměl moc času věnovat se běhu a plavání, a tak se začal kolu věnovat víc.

Před dvěma lety debutoval na mistrovství světa v Yorkshiru, v neděli se v Belgii vrátil. Že skončil 55., tedy poslední? Nevadí, tedy jemu určitě ne.

„Bylo to naprosto fantastické. Jasně, pořád je to závod, ale ty davy lidí byly tak obrovské, že si to nejde neužít. Vážně neuvěřitelná atmosféra,“ líčil.

Jasně že si uvědomuje, že jeho přítomnost by mohla mít dalekosáhlejší dopad pro jeho africké krajany.

„Náš týmový manažer Shaaban Mohammed moc chtěl, abych Ghanu dostal na cyklistickou mapu. Víte, všechno někde začíná. Za 20-30 let někdo určitě zajede mnohem rychlejší časovku než já, já pro něj ale můžu být inspirací,“ říká.

A pokračuje: „Ghana je zemí třetího světa a se sponzorstvím a financováním je to složité. Je tam spoustu mladých kluků, kteří na kole trénují, ale potřebují dostat příležitost v Evropě, jinak se výkonnostně neposunou.“

I on měl finanční problém se vůbec na šampionát dostat. Tenhle výlet si totiž platil sám, což je pochopitelně další obrovský rozdíl mezi ním a elitou z World Tour.

Musel si zaplatit hotel, cestu do Belgie přes Lamanšský průliv. Naštěstí si mohl alespoň půjčit vybavení, i tak za svou účast zaplatil asi 700-800 liber.

„Ale to nevadí, rád jsem to udělal. Víte, cyklistiku miluju, protože čím jsem starší, tím je to lepší,“ směje se 47letý veterán. „S přibývajícím věkem je třeba těžší běhat, ale lehčí jezdit na kole, protože máte větší výdrž. A když si aspoň trochu užíváte bolest, máte skoro vyhráno.“

• Sdílet: