Domů
Denní průměr přes 150 kilometrů na trati okolo jezera Cahuilla.
Camille Herronová se odpočinkem a spánkem během šestidenního ultramaratonu příliš nezdržovala. I když byla nejstarší z deseti účastnic šíleného podniku, byla už dopředu považována za favoritku. A papírové předpoklady potvrdila. V minulosti už vyhrála běžeckou čtyřiadvacetihodinovku, běhy na 50 a 100 kilometrů a držela nejlepší světový čas v běhu na 48 hodin.
Tentokrát Herronová vylepšila o 17,7 kilometru světový rekord z roku 1990, během akce se postarala i o další běžecké milníky. K tomu jí pomáhal tým, který kromě trenéra zahrnoval i výživového poradce, lékaře, maséra a psychologa.
Účastnice byly omezené pouze svým výkonem. V závodě neexistoval denní limit, stejně tak mohly běžkyně dělat přestávky podle své libosti. Na místě pak nechyběli experti z Kanadského institutu sportu, kteří využili výjimečného soupeření ke sběru zajímavých dat. Ti zjistili třeba to, že ultramaratonkyně mají vyšší odolnost proti únavě než jejich mužští kolegové.
Toho chce využít i Herronová, která si před sebe položila novou výzvu – chce překonat absolutní rekord v běhu na šest dní, který drží od roku 2005 řecký běžec Yannis Kouros. Ten zvládl 1036 kilometrů a trenér Herronové tvrdí, že 'minimálně' překonat magickou hranici 1000 kilometrů je v jejích silách.
Zdroj: Athletic
