Domů
Rychlostní zkouška deváté etapy měřila 287 km a její profil umožňoval jet na plný plyn. „Ze začátku to byl docela fofr. Trať vedla kaňony, jel jsem skoro pořád na pětku. Do první tankovačky vše klapalo, ale na nějakém 180 kilometru najednou čtyřkolka přestala spolupracovat. Normálně by mi displej řekl, v čem je problém, jenže nyní nic nehlásil. Když jsem sundal nádrž, měl jsem naštěstí hned jasno. Upadlo mi sání. Asi to bylo těmi otřesy. Musel jsem ale vše rozebrat a čtyřkolku znovu smontovat. Zdržel jsem se asi dvacet minut,“ popsal českokrumlovský rodák.
Trable tím ale pro Tůmu neskončily. V jedné z mála dun, které musel v úterním dějství zdolat, uvízl. „Bylo to už skoro před koncem. Snad poslední duna. Zapadnul jsem do takového malého ďolíčku, takže jsem se nemohl na žádnou stranu rozjet. Jakmile jsem přidal plyn, jen jsem zahrabal a čtyřkolka stála pořád na místě. Musel jsem kousek po kousku najíždět a strávil tam asi čtvrt hodiny. Písek byl v tom místě hodně suchý a hodně se to bořilo. Byla to síla a fakt jsem se zapotil,“ přiznal Tůma.
Jeho bojovný výkon tentokrát stačil na sedmé místo, v průběžné klasifikaci je nadále pátý. V náročném závodě pokračuje už jen deset čtyřkolek. „Je to vlastně polovina závodníků, kteří do letošního Dakaru odstartovali. Pro čtyřkolky je ten závod hodně těžký, technická závada člověka může zastavit kdykoliv. Občas je také potřeba jet trochu rozumněji a netlačit moc na pilu. Motor si někdy potřebuje trochu ulevit a není dobré ho příliš přepínat,“ dodal Tůma.
