Domů
Je to drsné čtení. Právě kvůli jeho autenticitě.
'Mára' Holeček patří mezi nejzkušenější horolezce na světě, když má za sebou řadu prvovýstupů alpským stylem bez pomoci kyslíkových přístrojů. I tentokrát se dostal společně s Ondrejem Húserkou úspěšně na Langtang Lirung. Jenomže se potvrdilo, že skutečným úspěchem je až bezpečný návrat z vrcholu do základního tábora.
Dlouho se spekulovalo o zahájení záchranné operace, která měla za úkol vyzvednout Ondreje Húserku. Ten totiž spadl při zpáteční cestě do ledovcové trhliny a podle prvních informací byl zraněný a čekal na záchranu.
I proto se Marek Holeček, kterému bude 5. listopadu padesát let, odhodlal k složitému úkolu – na svůj facebookový profil napsal emotivní popis posledních chvil slovenského horolezce a na dálku tak utnul další pokusy o Húserkovu záchranu. „Předkládám pouze fakta skrze své oči. Můžete je rozporovat, ale nikdo krom mě, Ondry a vesmíru tam v danou chvíli nebyl. Takže buď to přijměte, nebo si vytvářejte své obrazy, či přeludy,“ uvedl Holeček s tím, že žádná záchranná akce nemůže vzkřísit toho, kdo už nedýchá...
Holeček popisuje jak Ondrejův pád, tak následnou nebezpečnou situaci, kdy za ním do ledovcového labyrintu slaňoval. O tom, jak ho zaklíněný zraněný parťák prosil, aby ho vytáhl, o nekonečném boji s čelovkou a dvouhodinové snaze Ondreje vyprostit a převalit na sebe.
„Co tě bolí…?“
„Nic.“
Opitý radostí mi odlehlo a ostražitost odpadla.
„Tak pohni, lezeme z téhle kopky.“
Jeho pohyb byl podivně strnulý. Ze začátku jsem to přičítal času, který ho mačkal, jak v lisu, než mi to došlo.
Zlomená páteř a nalitá horní víčka, které jsem stále nechtěl vidět, však vypovídaly špatnou zprávu.. Necítí nohy a ruce jsou strnulé. Odpovědi na otázky i místo, totálně zmatečné…
Zhasínala hvězda a odcházela v mém náručí… Trvalo to dlouhé hodiny.
Jak jsem se dostal z jícnu pekla a druhý den divokým ledovcem není důležitý… Jsem tu a ten nahoře mi dal šanci, asi chtěl, abych mohl o tom vypovědět. Na oplátku mě zatížil bolestí a obrazem, které si ponesu celý život, do posledního nádechu. Je mi Ondry, skvělého kluka, šikuly a věčného smíška, tak líto. Na mysl mi přichází sebeobviňování, proč on a ne já. Tuhle bolest musím snést a šířím ji jen dál…
Zdroj: FB
