Domů
Asi nikdy takhle silný závěr Grand Tour neměl.
Loni v předposlední etapě prohrál při úchvatné časovce na Planinu krásných dívek Tour de France s Tadejem Pogačarem, na Vueltě pak v závěru rozhodně přesvědčivý nebyl, i když vyhrál. Richard Carapaz se mu přiblížil na 24 vteřin.
Zato letos?
Při závěrečné časovce do Santiaga de Compostela dokonce dostihl o dvě minuty před ním startujícího druhého muže Vuelty Enrika Mase.
Už jen to dokládá, jakou převahu nad všemi na Vueltě měl.
„Těžký závod, ale nádherný výsledek. Opravdu si užívám každý den ve Španělsku, miluju závodění v téhle zemi,“ řekl.
A divíte se mu?
Vždyť letos Roglič kromě celkového triumfu skončil druhý v bodovací soutěži, třetí v té vrchařské.
Druhého Mase porazil o monstrózní 4:42 minuty. Třetí Jack Haig ztratil, čtvrtý Adam Yates 9:06 minuty. Žádný další cyklista se Rogličovi nepřiblížil ani na 11 minut rozdílu.
„Určitě si to víc užívám než dřív. Čím jsem starší, tím jsem šťastnější. Mám na tenhle závod krásné vzpomínky, které si budu pamatovat celý život,“ prozradil.
Ten rozdíl v celkové klasifikaci je vůbec k zaznamenání.
Naposledy byla větší mezera mezi prvním a druhým závodníkem na Vueltě před 24 lety, kdy Alex Zülle triumfoval o pět minut před Fernandem Escartínem.
„To je fakt neuvěřitelné, šílené. Někdy závod vyhrajete o hodně, jindy tam zas takový rozdíl není, ale hlavní je, že vyhrajete,“ smál se Roglič.
Po Tony Romingerovi a Robertu Herasovi je teprve třetím cyklistou, který dokázal Vueltu vyhrát třikrát v řadě. Pouze Heras pak dokázal ve Španělsku kralovat čtyřikrát.
„Vůbec jsem neplánoval tady vyhrát třikrát po sobě, ale vždycky se to nějak sešlo. Určitě bych se na Vueltu chtěl vrátit, a ještě si to zopakovat,“ řekl v neděli v cíli.
Byla to beze všeho jeho Vuelta.
Vyhrál obě časovky, které španělskou Grand Tour orámovaly, vyhrál horskou etapu na Lagos de Covadonga, vyhrál jednu kopcovitou zkoušku. Pětkrát pak ještě v etapách dojel mezi nejlepší sedmičkou.
Za celý závod se vlastně ani jednou nedostal pod nějaký velký tlak konkurence. Nedělní triumf před katedrálou v Santiagu de Compostela byl jen potvrzením jeho nadvlády.
