Před deseti lety zdevastovalo silné zemětřesení severovýchodní část Japonska. Zničeny byly především tři okresy (distrikty) - Iwate, Fukushima a Miyagi. Ty byly 11. března 2011 zasaženy nejprve nejsilnějším zemětřesením v historii Japonska o síle 8,9 stupně Richterovy škály, následně vyvolanou vlnou tsunami o výšce až 38 metrů. Svůj podíl si pak vybrala také největší jaderná havárie od Černobylu 1986 v jaderné elektrárně Fukushima, která byla zaplavena právě vlnou tsunami.
Zemřelo téměř 20 tisíc lidí.
Olympijské hry Tokio 2020, přesunuté o rok kvůli pandemii covid-19, jsou mimo jiné připomínkou těchto tragických událostí. A také toho, že se s nimi Japonsko dokázalo vyrovnat a překonat je. Vzpomínka na přírodní katastrofu a její následky je silně propsána i do kytic, které dostávají medailisté při ceremoniálech.
Více než 5 000 kytic určených pro olympijské i paralympijské hry bylo vypěstováno právě ve třech částech Japonska, které byly nejvíce zasažené přírodní katastrofou v roce 2011.
Nejvýraznější součástí kytice jsou jasně žlutá slunečnice. Ty byly vypěstovány v Miyagi a zasadili je rodiče, jejichž děti před deseti lety zemřely. Slunečnice vyrostly na svahu, na kterém děti marně hledaly útočiště před obrovskou vlnou tsunami.
Jemně bílé a purpurové eustomy a Šalamounovy pečeti byly vypěstovány ve Fukushimě. Postarala se o to nezisková iniciativa, která se snaží oživit místní ekonomiku. Ta utrpěla hlavně v důsledku poškození zemědělské produkce.
Jasně modré květy hořce vypěstovali v Iwate, pobřežní oblasti, která byla zničena obrovskými vlnami tsunami.
Zelené části kytice pak pocházejí z Tokia a upomínají tak na hostitelské město letošních olympijských her.