Leckomu bleskne hlavou, že se další díl hudebního projektu zrodil ve chvíli, kdy si Choupenitch zajistil právě start v Tokiu, když vyhrál poslední kvalifikační turnaj. On to ale vyvrací. „Napadlo mě to všechno v Dauhá. Byli jsme zavření na pokoji, já měl všechno odcvičeno, tak jsem si pustil nějakou hudbu a bylo to,“ vysvětluje.
Stejně jako řada věcí v životě naplánovat prostě nejde, kouzlo okamžitého nápadu boduje. „Přijel jsem z turnaje v Madridu a druhý den prostě šel do studia. Video jsem zatím nedělal, když tak po Tokiu, nebo ho udělám až k dalšímu kousku. Teď se snažím podřídit všechno přípravě na olympiádu,“ prozrazuje a jedním dechem připomíná, že poslední píseň vidělo na youtube přes šedesát tisíc lidí. „To je, myslím si, hezké číslo,“ usměje se.