Ne, nemohl vyhrát nikdo zajímavější než Tadej Pogačar.
Čtyřiadvacetiletý Slovinec vyhrál 2. dubna 274 kilometrů dlouhou klasiku Kolem Flander a svůj další start si schoval na další obdobné martyrium – Amstel Gold Race s jeho nepříjemnými až brutálními krátkými stoupáními a hlavně 254 kilometry.
To Pogačar měl znovu nohy v nejlepším stavu ze všech a vyhrál. Po sólové jízdě o 38 vteřin před Benem Healym.
Takhle má vypadat reklama na cyklistiku! Takhle se má prezentovat dvojnásobný šampion Tour de France!
A nebo snad ne?
Tadej Pogačar byl prý zvýhodněný, když několikrát na své vedoucí pozici využil krytu, který mu poskytl svým vozem ředitel závodu. Tak to tvrdí Pogačarovi současní soupeři i bývalí profesionálové. Aerodynamický kryt, ve kterém Pogačar dokázal ušetřit síly a budovat náskok na Healyho prý degradoval celé jeho snažení.
Podle pravidel Mezinárodní cyklistické unie má jet vůz ředitele závodu v čele pelotonu, minimálně 200 metrů před vedoucím závodníkem. To se na Amstel Gold Race nedělo, když vůz na úzkých cestách několikrát zpomalil, aby se bezpečně prodral davem přihlížejících fanoušků. A Pogačar toho chytře využil.
Sám Pogačar se hájí tím, že šlo o krátké a nepodstatné okamžiky. Poprvé se přitom dokázal držet v závěsu celých 400 metrů, a to v momentě, kdy bojovný Healy ztrácel jen 20 vteřin. Podruhé se Pogačar zavěsil a usnadnil si život v náročném klikatém stoupání.
„Znevažuje to celý závod,“ zlobí se Jonathan Vaughters, šéf Healyho stáje EF Education. Ne, Vaughters si nemyslí, že by Healy Pogačara dojel a dokázal by zvítězit. Ale štve ho, kolik energie Healy vynaložil na zbytečné stíhání.