Zanícený sportovec a především běžec na lyžích Bohumil Hanč se narodil v roce 1886 na Benecku, takže měl k horám i lyžím velmi blízko. Sběratel mistrovských titulů v běhu na lyžích na 50 km chtěl triumfem v posledním závodě zakončit svou "běžeckou kariéru" a věnovat se rodině, právě čekali s manželkou první dítě.
Šestadvacetiletý Bohumil Hanč spolu s dalšími závodníky nastoupil 24. března 1913 na start ke svému poslednímu závodu. V osudný den bylo velmi teplé počasí, a tak vyjeli nalehko bez kabátů a rukavic. Počasí se ale záhy zhoršilo a za mohutné fujavice všech pět Hančových konkurentů odmítlo pokračovat a raději ze závodu odstoupilo. To ale Hanč nevěděl a pokynům traťového komisaře v dálce zřejmě neporozuměl.
Na trať se ho vydal hledat blízký přítel Václav Vrbata. Našel ho na Zlatém návrší, kde mu půjčil svůj kabát a čepici. Hanč poté pokračoval v závodě směrem k Labské boudě a Vrbata směřoval k Mísečkám. Po chvíli se ale vrátil a začal přítele hledat, našel už ale pouze jeho lyže.
Tou dobou už totiž Hančovi pomáhal další účastník závodu Emerich Rath, který ho promrzlého odtáhl několik set metrů směrem k Labské boudě, kde ho zanechal a běžel pro pomoc. Přestože se ho nakonec do bezpečí dopravit podařilo, kvůli přílišnému vyčerpání a podchlazení zemřel. Zmrzlého Václava Vrbatu našli mezi Zlatým návrším a Harrachovými kameny na návrší, které bylo na jeho počest později pojmenováno Vrbatovo návrší.
Ve filmu Poslední závod je věnována pozornost i zapomenuté postavě Emericha Ratha. Jak udává producent filmu Ondřej Beránek: „Po sto let byl příběh Hanče a Vrbaty překrucován, aby vyhovoval momentální společenské a politické situaci. Postava sportovce Emericha Ratha byla zcela vymazána. Studiem dobových materiálů se nám podařilo zrekonstruovat závod minutu po minutě a ukázat ho bez dobových nánosů tak, jak se skutečně stal.“
Všestranný český sportovec německé národnosti se narodil v roce 1883 v Praze a pro svůj původ byl z příběhu záměrně vynecháván. Přestože se nehlásil k říšskému občanství, byl komunisty pronásledován a přišel o vše, na čem roky tvrdě pracoval. Osamocen a bez prostředků byl umístěn do domova důchodců. Zemřel v roce 1962 v nedožitých osmdesáti letech.