Domů
Čtyřiadvacetiletý tenista z Československa byl v té době známý svou silovou hrou od základní čáry a dobrou fyzickou kondicí. Na kontě už měl vítězství v Davis Cupu s výběrem Československa, a také už se ohřál na trůně pro světovou jedničku. Trofej nejcennější, tedy ta z Grand Slamu, mu ale stále unikala.
Na pařížské antuce se Ivanu Lendlovi v květnu 1984 dařilo. První čtyři kola prošel bez zaváhání a postoupil bez ztráty setu. Ve čtvrtfinále se sice musel po nepovedené druhé sadě s Andresem Gomezem na kurtu zdržet, i tak ale dokráčel snadno až do finále.
Včera, tedy 10. června, to bylo na den přesně 37 let od chvíle, kdy Ivan Lendl vkročil na centrální pařížský dvorec a proti Johnu McEnroeovi předvedl nejpamátnější obrat v tenisové historii. Rodák z Ostravy se vypořádal s velkým tlakem. V hlavě měl prohru z French Open v roce 1981 a plné tribuny byly alespoň na začátku utkání na straně jeho soupeře.
Americká světová jednička na kurtu dominovala a mířila ke 43. výhře v řadě. Agresivní hrou si známý bouřlivák podmanil první dva sety. V tom třetím ale začala zářit hvězda z Československa.
Ivan Lendl zlepšil hru a McEnroe začal být nervózní. K pohodě mu nepřidávala ani vrzající televizní kamera, na kterou se neustále obracel. Ve třetí hře ke kameramanovi přistoupil a do kamery začal křičet.
S nalomeným soupeřem už si Lendl poradil a prodloužil finálové utkání.
Napínavý čtvrtý set plný zvratů získal český hráč, a o všem rozhodlo až páté dějství. V tom už si grandslamový smolař diváky získal a ani bojující McEnroe nezabránil prohře. Frustrovaný zmizel do útrob stadionu a Lendl se poprvé v kariéře mohl po čtyřech hodinách a osmi minutách radovat ze svého grandslamového vítězství.
Ivan Lendl postupně ovládl všechny grandslamové turnaje s výjimkou Wimbledonu. Z výhry na londýnské trávě se radoval až jako trenér Andyho Murryho.
