Po pádu na stěně smrti měl propíchlou plíci. Smál se na děti, aby nic nepoznaly

Olympijský velodrom má standardně 250 metrů, dráha v Gentu jich má však jen 166 a o to strmější musí být. Pro diváky je to atraktivní podívaná, ale pády jsou o to fatálnější.

Mark Cavendish se minulý víkend během tradičních Šestidenních sesunul po dráze dolů, a když se zastavil, věděl, že něco je špatně. Stačilo, aby jeden z cyklistů na dřevěnou dláhu rozlil své pití a následná řetězová havárie poslala Cavendishe do mrákot.

„Vyděsilo mě to. Znám své tělo a rychle jsem si uvědomil, že se přihodilo něco opravdu ošklivého,“ promluvil Cavendish poprvé po svém zranění pro list The Sun.

Cavendish se i tak postavil na nohy a bez ohledu na bolest zamával divákům. Přitom se ještě zvládl usmát.

„Byl to instinkt. V hledišti byla moje žena s dětmi a já nechtěl, aby se o mě báli.“

Manželka Peta Todd s patnáctiletým Finnem, devítiletou Delilah, šestiletou Freyou a tříletým Casperem nic netušili, dokud Marka Cavendishe nenaložili do sanitky a neodvezli rychle do nemocnice.

Po vyšetření se potvrdilo, že zlomená žebra propíchly plíci, navíc v místě, které je špatně vidět na rentgenu a ztěžuje tak přesné sledování.

„Vím, že přežiji,“ vtipkuje už zase Cavendish. „Za pár týdnů bych měl být zpátky na kole. Tohle jsou věci, které se hojí docela rychle.“

V rozhovoru pro The Sun britský cyklista připomněl, že má za sebou horší věci. Tou zásadní bylo diagnostikování viru Epstein-Barrové a následné propuknutí depresí.

„Nebyl jsem schopný vyjít schody nebo si hrát s dětmi. Je to nemoc, která zaútočí zbaběle ve chvíli, kdy jste vyčerpaní. Vím, že když se dostanu do fyzického nebo psychického stresu, může se to znovu rozjet,“ vzpomíná Cavendish.

Současné zranění by nemělo pro elitního sprintera stáje Deceuninck-QuickStep znamenat nic fatálního, i když možná posune o několik týdnů start jeho nové sezony.

• Sdílet: