Domů
„Kdyby se k nám chystal dopingový komisař, ať přijde, prosím, až po jedenácté hodině dopoledne,“ žertoval na sociálních sítích Nizozemec Jetse Bol závodící za Burgos.
Komisaři mohou na hotelové pokoje cyklistů zaklepat podle regulí kdykoliv po šesté ranní, ale Bol narážel na to, že se podobně jako řada dalších jezdců dostal do postele až po čtvrté hodině ráno a rád by si aspoň trochu v klidu oddychnul.
Mohl za to naplánovaný letecký přesun. Nedělní etapa končila nedaleko Murcie, dnes je na programu Vuelty konečně volný den, a zítra je na programu individuální časovka ve Valladolidu.
Mezi Murcií a Valladolidem je víc než šest stovek kilometrů vnitrozemím Španělska a pochopitelně se nikomu nechtělo trávit volno na cestě. Proto organizátoři zvolili nedělní letecký transfer a cyklisty rozdělili do dvou strojů.
Ten první, ve kterém se objevili lídr závodu Sepp Kuss, jeho hvězdní parťáci z Jumbo-Visma Jonas Vingegaard a Primož Roglič nebo sestava Quick-Stepu v čele s Remcem Evenepoelem, se dostal relativně rychle a pohodlně do cíle určení. Ti zbylí se dostali na své hotely mezi třetí a čtvrtou ranní, notně uondaní a hladoví.
Zatímco první letadlo zamířilo přímo do Valladolidu, druhý stroj se musel kvůli zhoršenému počasí schovat na letišti v Madridu a organizátoři tak improvizovali. Zbývající dvě stovky kilometrů z metropole do Valladolidu absolvovali nešťastní cyklisté pozemní cestou.
„Ve chvíli, kdy řešíte každý detail, a děláte všechno pro to, abyste se během volna zotavili, to není zrovna dobrá zpráva pro morálku,“ postěžoval si dvaatřicetiletý Belgičan Edward Theuns z Treku.
Zkrácený čas pro regeneraci je na třítýdenních etapácích doslova noční můra. A přijít o část volného dne je něco, co dovede i s ostřílenými profesionály pořádně zamávat.
Letošní edice španělské Vuelty tak ze všeho nejvíc připomíná nostalgický návrat do minulosti. Zdlouhavý přesun na zítřejší časovku jen navazuje na úvodní týmovou časovku za snížené viditelnosti, ruční měření časů závodníků při neutralizaci části etapy a podobně.
Na sociálních sítích se pak fanoušci baví záběry, které jsou víc retro než hold modernímu pojetí cyklistiky. A tak je možné sledovat traťové komisaře s blokem a propiskou nebo kameramana snímajícího peloton ze štaflí.
Nejoblíbenější fór? Meme, ve kterém závodníci řeší každý gram na svých karbonových speciálech za statisíce, zatímco ředitel Vuelty nabádá v cíli zapisovatelku: „Hej, Conchito, za chvilku tu budou, piš rychleji!"
„Další dva týdny před námi,“ povzdechl si po odkloněném letu Romain Bardet.
Co dalšího ale ještě přinesou?
