Domů
„Jsem sama zvědavá, jak se mi bude dařit. Zatím jsem na cestě. Počítám, že až okolo léta budu mít formu stejnou nebo lepší, jako před porodem. Nicméně se těším a ráda bych bojovala o medaili,“ říká Serme.
Krátce před porodem figurovala na 38. příčce světa, osm měsíců po něm ji najdeme na 85. pozici. Pomohl jí k tomu „zmražený žebříček“. Na turnaje vyrazila poprvé v lednu, zatím hlavně s cílem zlepšovat se. „Neměla jsem štěstí na los, na posledních pěti turnajích jsem pokaždé narazila na Egypťanku. Hrají mimořádně útočně a se svou momentální rychlostí jsem jim nebyla schopná čelit,“ neskrývá reprezentantka. Jinak si ovšem zámořské turné nemohla vynachválit. „Hrála jsem s holkami z top 50, během každého utkání dělala pokroky. Jela jsem si pro body. Už jenom účast na turnajích mi do budoucna pomohla,“ doplňuje.
Svůj návrat na kurty označí za těžší, než čekala. „Málokdo otevřeně mluví o tom, jak vše probíhá. Z článků máte pocit, že po šestinedělí je žena jako předtím, ale i moje lékařka mě vyvedla z omylu. Říkala, že dokud kojím, tak bude regenerace špatná. Tělo se dá úplně dohromady tak za rok,“ vysvětluje Serme, jež si o to více váží sportovkyň, které to dokázaly. Zase se prý na kurtu přestala stresovat. „Timi je pro mě nejdůležitější. Nejsem už limitovaná psychikou. Užívám si, že můžu hrát a pomalu bez bolesti. Ani loket mě moc nebolí,“ vzpomene zranění, která ji trápilo před porodem.
O mnoho těžší je vše logisticky zvládnout. „Na turnaje do Spojených států jsem jela i s manželem. Timi byl samozřejmě s námi. S Lucasem jsme se střídali na turnajích. Kdo zrovna nehrál, staral se více o něj. Bylo to skvělé a zároveň náročné. Timi se v noci budí a i kojení bere hodně energie,“ popisuje Serme. Nyní její muž a současný 56. squashista světa odletěl na turnaje a věci jsou komplikovanější. „Snažím se dostat do Prahy rodiče z Opavy, aby mi pomohli s hlídáním. V minulém týdnu jsem trénovala třikrát. To je slušné. Musím být trpělivá a soustředit se na dlouhodobé cíle,“ zdůrazňuje.
