Na Tour de France dostali zelenou uprchlíci, využil toho Bauke Mollema

Tour de France si vybírá oddych.

Tadej Pogačar čeká na středu a čtvrtek, kdy přijdou na řadu dojezdy na vrcholy hors categorie na Col du Portet a Luz Ardiden, když ve čtvrtek budou mít jezdci navíc v nohách výšlap na mýty opředený Tourmalet.

Zbylí jezdci top ten v čele s Rigobertem Uránem (byť ten se dnes dočasně propadl ze druhého místa na třetí za jednoho z úspěšných uprchlíků Guillauma Martina) čekají, jestli Pogačar projeví stejnou slabost jako na Mont Ventoux a testovat ho mohou už v zítřejší etapě vedoucí přes Port d'Envalira – s 2408 metry nejvyšší bod letošního ročníku Staré dámy.

Mark Cavendish čeká na páteční etapu do Libourne, protože pokud přežije Pyreneje, nadejde v 19. etapě znovu ten správný čas roztočit spurterský vláček stáje Deceuninck-QuickStep a sesadit Eddyho Merckxe na druhou pozici v historickém žebříčku Tour de France v počtu vyhraných etap.

Zbytek pelotonu čeká na pondělí. Na druhý volný den v tradičně nabitém itineráři slavného závodu.

Všichni na něco čekají.

To jen Bauke Mollema (Trek-Segafredo) společně s dalšími třinácti závodníky usoudil, že už není na co čekat.

A že jestli má být 108. ročník Tour de France z jejich pohledu úspěšný, je třeba se pokusit o etapový vavřín právě dnes. Na zvlněných 184 kilometrech z Carcassone do Quillanu. Byla to navíc příležitost sbírat body na jedné sprinterské a pěti vrchařských prémiích. Podobných etap už z pohledu těch, kterým už buď o nic nejde, nebo naopak půjde jejich týmům o hodně a oni už nedostanou povolenku si zazávodit, moc nebude.

Bauke Mollema ve svých třiceti čtyřech letech už jenom vzpomíná na pověst jezdce, který jednou udělá na Tour de France velkou ránu. V roce 2011 skončil třetí na Vueltě, v roce 2013 šestý na Tour de France a měl před sebou budoucnost toho, kdo má potenciál dojíždět etapáky přinejhorším v první pětce.

Jenže stavby příštích Grand Tours tak, aby vyhovovaly čistokrevným vrchařům, mu vzaly vítr z plachet. I když jeho parametry nejsou vůbec špatné – udávaných 64 kilogramů na 183 centimetrů ho do bojů v horách přímo předurčovalo, ale stejně se prosazovaly jiné muší váhy.

Mollema ztrácel na žlutého Tadeje Pogačara před dnešní etapou už přes půl hodiny. Nikoho neohrožoval, nikomu jeho pozice v úniku nevadila.

A tak za to vzal a vydržel nejdéle ze všech.

Do cíle dorazil o minutu a čtyři vteřiny dříve než Patrick Konrad z týmu Bora-hansgrohe a Sergio Higuita (EF Education). Napravil si tak náladu po 11. etapě, kdy s týmovým kolegou Kennym Elissondem marně naháněli famózního Wouta Van Aerta.

Hlavní balík pak přivedli do cíle jezdci stáje UAE, kteří si ohlídali lídra závodu Tadeje Pogačara tak, aby byl připravený do dalšího dění.

• Sdílet: