Musíš to dokončit, stojí to za to. Jak teenager bojoval s Peklem severu

Nejslavnější jednodenní cyklistický závod Paříž-Roubaix píše mnohé příběhy.

Třeba letos o vítězi Mathieu van der Poelovi. Nebo o nešťastně se loučícím Peteru Saganovi, který kvůli otřesu mozku ani nedojel. A pak jsou tady cyklisté, kteří ani nestíhají časový limit závodu. I tak ho chtějí dojet. Prostě protože Roubaix!

Letos se tihle opozdilci objevili přesně tři a jedním z nich byl i devatenáctiletý mladík z týmu Ineos Josh Tarling. Cílem na velodromu projel víc než šest minut po oficiálním limitu. Ale pořád se usmíval.

Se stejným výrazem totiž tenhle za 86 let nejmladší cyklista, který na tohle dobrodružství našel odvahu, vyrážel na start v Compiégne.

Měl svěží dres, prsty olepené páskou a nadšení z toho, že si legendární klasiku vyzkouší v takhle mladém věku, z něj prýštilo. O šest hodin později přijel do Roubaix po dvou defektech a pádu. Pokrytý špínou a prachem, dres bílý od soli a potu.

„Bylo to dlouhé," prozradil, když měl zhodnotit svou první zkušenost. „Začali jsme zepředu, ale pak jsem upadl. Dostal jsem se zpátky do první skupiny, ale přišly dva defekty. Snad 120 kilometrů jsem jel sám, takže fakt dost osamělá pouť. Ale přítelkyně by mě seřvala, kdybych to nedojel. Roubaix musíš dokončit, stojí to za to."

I navzdory celodennímu masakru a utrpení pro něj stálo za to legendární klasiku dojet. A je připraven se na ni vrátit, kdykoliv ho tým do severní Francie pošle.

Třeba zase za rok.

Zdroj: VeloNews

• Sdílet: