Domů
Vyhlášená perfekcionistka není navzdory úspěchům stoprocentně spokojená. „Pocity mám smíšené; spíše nakloněné do pozitivní roviny. V některých částech roku se mi úplně nedařilo, ale na konci se vše zlepšilo. Rezervy ovšem cítím veliké,“ líčí 22letá rodačka z Klimkovic, která dlouhodobě žije a trénuje v dánském Linde. Koncem týdne se rovněž ukáže na domácím šampionátu v Českých Budějovicích, kde bude bojovat o svůj další titul.
V lednu 2022 si Švábíková na turnaji v Novém Dillí prošla peklem. Záda už ji bolela natolik, že nemohla chodit a skončila v nemocnici. „Vedle mě ležel pán, který asi umíral. Na druhé straně někoho operovali. Věděla jsem, že musím rychle pryč,“ vzpomíná. Silou vůle ušla pár metrů a docílila toho, aby ji doktoři propustili. Zajímavé je, že dodnes neví, co jí tehdy bylo.
„Bolesti mě díky cvičením a rehabilitacím postupně opustily. Můj neurochirurg říkal, že sice dělám krásný sport, ale pro tělo hodně náročný,“ krčí rameny. Jedno ovšem ví jistě: „Už se tam nechci nikdy dostat. Když si porovnáte, jak vypadají nemocnice a přístup k pacientům v Evropě a v Indii, uvědomíte si, jak dobře se tu máme.“
V dubnu vypukla válka na Ukrajině. Ruská agrese Švábíkovou šokovala. Aktivně se zajímala, zda někdo z tamních badmintonistů potřebuje pomoc. Na její výzvu zareagovaly dvě Valerie. Za dramatických okolností se dopravily do Česka a posléze do Linde, kde se dokonce staly členkami tamního klubu. „Už jsou zpátky na Ukrajině. Snad v části, která je trochu bezpečnější. Samozřejmě jsou pořád připraveny, že budou muset vycestovat,“ nastiňuje současný stav česká jednička. Kdyby bylo třeba, je připravena znovu pomoci. „Už víme, jak na to. A tady u mě se azyl vždycky najde,“ zdůrazňuje.
