Je na něm znát, že už v profesionální cyklistice něco prožil.
Když v nedělní etapě čtyři kilometry před cílem Tadej Pogačar zaútočil, Thomas sice zrychlil, ale dál si jel svým tempem, na rozdíl třeba od Bena O'Connora, který za to, že se slovinského démona snažil v první chvíli držet, o chvíli později zaplatil.
Thomas naopak zkušeně limitoval ztráty, co jen to šlo.
„Nebylo to nic nového. Přece nikdo nečekal, že Tadej nezaútočí a nevyhraje," líčil pak 37letý cyklista v cíli.
Tím projel na třetím místě, o 27 sekund později než Slovinec. V celkovém pořadí je ale Thomas druhý, ztrácí 45 sekund na muže, který bude následující tři týdny v Itálii jen těžko k poražení.
Jasně, může ho štvát, že kvůli Pogačarovi možná vůbec nedostane šanci Giro vyhrát, on ale působí naprosto klidně.
Jako kdyby byl srozuměn a vyrovnán se svým osudem, v němž 'Nekonečná trofej' z Gira nefiguruje.
„Pochopitelně jsem doufal, že ho třeba budu moct následovat, ale nešlo to. Kdybych to zkusil, úplně bych vybouchnul. Chvíli jsem jel na limitu, pak jsem trochu zpomalil a pokusil se zmátořit. Naštěstí to vyšlo a já ještě urval pár bonusových sekund," těšilo ho.
Na druhém místě má nyní stejnou ztrátu na Pogačara jako třetí Dani Martínez, čtvrtý Cian Uijtdebroeks ztrácí ještě o devět vteřin víc.
„Což ale v tuhle chvíli nic neznamená. Závod je ještě dlouhý, věřím, že se do něj pořádně dostane. Ale... Tadej je Tadej," pokrčil Thomas rameny s úsměvem.
Zdroj: Giro d'Italia