Není toho moc známého od 13. března, kdy se jela nešťastná pátá etapa Paříž-Nice.
Vingegaard se rozbil tak, že do dalšího dne už nenastoupil. Ani pozdější update ohledně závažnosti jeho zraněné ruky, toho příliš nenapověděl.
„Ze zotavení po otřesu mozku se stalo něco delšího, než jsem čekal, protože jsem potřeboval hodně odpočinku. Zklamalo mě, že jsem musel odstoupit z Paříž–Nice, protože jsem cítil, že bych si mohl udržet dres lídra až do Nice. To, že jsem musel vynechat i Katalánsko, to dělá ještě smutnější. Na ten závod jsem se opravdu těšil,“ vzkazoval tehdy a naznačil, že jeho zdravotní stav byl přece jen vážnější, než se původně zdálo.
O jeho závodním programu se toho moc neví, pokud nevezmeme v úvahu, že web ProCyclingStats 'vyčistil' Vingegaardovi jak celý duben, tak květen a za nejbližší závod reálně považuje červnový etapák Critérium du Dauphiné jako test na Tour de France.
Pokud by to tak skutečně bylo, pořád by na tom byl líp než před rokem, kdy po šíleném pádu v Baskicku málem zemřel a po téměř tříměsíční pauze se blýskl druhým místem na Tour.
Jenomže se spekuluje, že právě loňské Baskicko je skutečným problémem Jonase Vingegaarda. Jako by ho po roce dohnalo vědomí, čemu těsně unikl. Jako by pád na Paříž-Nice spustil něco v jeho podvědomí...