Jen metry před cílem přišla o paralympijský bronz z maratonu. Pustila se doprovodu...

Dokážete se do toho vžít?

Elena Congostová měla za sebou v paralympijské Paříži téměř celý maraton. Do cíle dobíhala na třetí pozici, čtvrtá závodnice v nedohlednu. Jenomže 'guide' nevidomé běžkyně začal v cílové rovince kolabovat.

Vedle Congostové běžel těžce, po chvíli se začal potácet. A když chyběly do protnutí cílové čáry už jen metry, kvůli bolestivým křečím klopýtl.

Upadl by, kdyby ho Congostová neobjala pevně svými pažemi. Jenomže v ten okamžik musela z ruky pustit vodící lano, kterým byla se svým guidem spojena.

Místo bronzu diskvalifikace!

Pravidla říkají, že běžci v kategorii T12/B2, tedy nevidomí nebo těžce zrakově postižení, musejí zůstat po celou dobu závodu se svým doprovodem propojení.

„Je to nespravedlivé. Nemohu tomu uvěřit... Byl to reflex, udělal by to každý. Podržela jsem někoho, kdo padal na zem. Nezískala jsem kvůli tomu žádnou výhodu. Když jsem pustila lano, zůstala jsem stát na místě, a znovu jsem ho chytla, když jsme protnuli cílovou čáru,“ nechápala Congostová absurdní scénu, v níž sehrála nechtěně hlavní roli.

Nejbližší soupeřka byla tři minuty za ní. Ani to rozhodčí neobměkčilo. Ty zajímal jen striktní výklad pravidla.

Congostová nepřišla jen o vysněnou medaili. Přišla i o finanční podporu vázanou na výsledek z maratonu.

„Nepodváděla jsem. Jen jsem někomu pomohlo. A chci, aby to všichni věděli. Jsem hrdá na to, co jsem udělala, i když mě za to potrestali,“ stojí si i tak za svým činem, který by se mohl stát symbolem lidskosti nejen na letošní paralympiádě.

Zdroj: Nieuwsblad

• Sdílet: