Je z jiného světa. Van der Poel vyhrál po Flandrech i Roubaix a chystá se na Lutych

Peklo severu nebo Pekelná neděle.

I tak se říká cyklistickému monumentu Paříž-Roubaix.

Závodů počítaných mezi klasické monumenty je pět – Milán-San Remo, Kolem Flander, Paříž-Roubaix, Lutych-Bastogne-Lutych a Kolem Lombardie. Mají tradici, mají respekt a mají délku pohybující se pravidelně mezi 240 až 300 kilometry.

Jen jeden cyklista v historii dokázal během jedné sezony vyhrát hned tři monumenty z pěti. Byl to Eddy Merckx, který to zvládl hned ve čtyřech sezonách a celkem na monumentech triumfoval v devatenácti případech. Ale ani on nedokázal vyhrát dubnový trojboj v podobě Flander, Paříž-Roubaix a ještě Lutychu. Jako by ani nebylo v lidských silách zregenerovat mezi těmito třemi po sobě rychle jdoucími závody.

Mathieu van der Poel zatím vyhrál na monumentech šestkrát. V letech 2020 a 2022 vyhrál Flandry, vloni přidal Milán-San Remo a Paříž-Roubaix a letos si zatím zopakoval Flandry (i když ty tentokrát padly v kalendáři na poslední březnový den) a Roubaix. A před sebou má Lutych!

Stane se právě nizozemský závodník tím prvním, kdo to zvládne?

Zatímco si cyklisté na velodromu v Roubaix navzájem ukazovali poničené dlaně a umisťovali fotky obřích puchýřů na své sociální sítě, Mathieu měl kůži hladkou, jako kdyby ani neabsolvoval zničující úseky pavé.

„Mimozemšťan,“ smáli se tomu znovu jeho soupeři a jako obvykle naráželi na to, že závodí, jako kdyby nebyl z tohoto světa.

Mathieu van der Poel vyhrál v loňské sezoně titul mistra světa a tak se teď prezentuje v dresu s duhou. Kraloval zimním cyklokrosům, stejně tak tuhle mezisezonu korunoval v Táboře titulem mistra světa, už šestým.

Silniční sezonu odstartoval 16. března na Milán-San Remo, dojel desátý.

A teď se držte. Začíná to být zajímavé.

E3 Saxo Classic, 22. března – 1. místo. Podle statistiky webu ProCyclingStats strávil 82 kilometrů z celkových 207 buď ve skupině uprchlíků nebo už v samostatném úniku.

Gent Wevelgem, 24. března – 2. místo. Znovu 117 kilometrů z 253 mimo hlavní skupinu. Až před cílovou čárou svěsil nohy a podlehl Madsi Pedersenovi.

Kolem Flander, 31. března – 1. místo. A 54 kilometrů z 271 v úniku. Belgičané ho polévali pivem, stejně jako během cyklokrosů, nadávali mu. Nic. Nehnulo to s ním.

Paříž-Roubaix, 7. dubna – 1. místo. Dokonce 101 kilometrů z 260 v úniku, z toho víc než 60 kilometrů to byla sólová jízda. Nezastavila ho ani frustrovaná divačka, která mu hodila úmyslně před kolo kšiltovku tak, aby ho rozhodila.

„Jel si vlastní závod. Každý ho chtěl následovat, ale zjevně to nebyl nikdo z nás schopný udělat. Je to tak, jak to je. Jako by si s námi hrál. Snažil jsem se zorganizovat stíhací skupinu, ale stejně nám ujížděl. My bojovali jen o třetí místo,“ popisoval klíčové momenty Mads Pedersen, tentokrát třetí.

Byl to Švýcar Fabian Cancellara, kdo jako poslední vyhrál Flandry a Roubaix. To bylo v roce 2013.

Dvakrát po sobě pak vyhrál Roubaix Belgičan Tom Boonen, v sezonách 2008 a 2009.

Van der Poelův tým Alpecin je první stájí v historii, která zvládla na jedničku úvodní tři monumenty, když na Milán-San Remo zaskočil Jasper Philipsen (ten dojel teď do Roubaix jako druhý).

Tak teď už jen ten Lutych...

A ještě před tím na rozehřátí Amstel Gold Race.

„Už si nemáme s týmem co dokazovat, o to budeme uvolněnější a závody budou pro nás jednodušší. A i když je Lutych typově jiný závod a není to moje specialita, zkusím to. Pořád mám motivaci,“ slíbil Mathieu.

Přepíše znovu historii?

Zdroj: X, VeloNews, ProCyclingStats

• Sdílet: