Domů
Původ stoleté tradice však sahá ještě dál než k prvnímu ročníku. Vždyť 19. března 1922 se běh poprvé uskutečnil jako vzpomínka na historickou událost ze 16. století, kdy švédský šlechtic a pozdější král Gustav Vasa uprchl z dánského zajetí. Právě na jeho počest byl závod pojmenován Vasaloppet, tedy Vasův běh.
Letošní závod odstartoval v osm hodin ve švédském Sälenu, po dvoukilometrovém výstupu sjezdovky převažoval spíše rovinatý terén. Nejrychlejší lyžař, Nor Andreas Nygaard, zdolal devadesátikilometrový úsek v čase 3:32:18. V napínavém finiši předstihl domácího Emila Perssona, třetí skončil rovněž švédský závodník Jutterström.
O rekord v ženské kategorii se časem 3:50:06 postarala Norka Astrid Slindová. S odstupem několika minut ji následovala Švédka Johanssonová Norgrenová, stupně vítězů pak doplnila další Norka Fletenová.
Z téměř šestnácti tisíc účastníků hlavního závodu bylo přes 370 Čechů. Z elitních běžců si nejlépe vedl junior Jiří Pliska, který se ztrátou 21 vteřin obsadil 17. místo. Zkušený Stanislav Řezáč svůj nejlepší výsledek – 2. místo z roku 2011 – nezopakoval. Kvůli pádu ztratil kontakt s vedoucí skupinou a dojel na 27. místě, šest minut za nejrychlejším Nygaardem. Elitní třicítku závodníků uzavřel Fabián Štoček.
Mezi ženami byly rozestupy o poznání větší. Nejlepší Češkou byla třináctá Karolína Grohová se ztrátou 23 minut. Dvě minuty po ní dojela sedmnáctá Sandra Schützová. Eva Vrabcová-Nývltová skončila na 24. místě s odstupem přes 35 minut. Mezi třicet nejlepších se vešla i devětadvacátá Tereza Hujerová, která projela cílem šest minut po své krajance.
Na rozdíl od loňského ročníku omezeného koronavirovými opatřeními se hlavního běhu mohli účastnit za hojné podpory fanoušků i amatérští sportovci. Už od pátku probíhaly menší závody na různě dlouhých tratích, do kterých se mohli přihlásit amatéři z řad dospělých, mládeže i dětí.
