Domů
Oba volnostylaři navštívili Dagestán patřící do Ruské federace na pozvání svého kolegy Abdulrašida Sadulajeva.
Až teď po letech využila ruská média toho, že Jason Nolf na návštěvu zavzpomínal na youtubovém kanálu Wrestling Changed My Life. Z Američanova vyprávění tvoří propagandistické texty představující Rusko jako zemi zaslíbenou a skutečný ráj na zemi.
„Letěli jsme s Kylem Snyderem a jeho kameramanem Tylerem do Ruska. Let byl velmi náročný – neustálá zpoždění, spousta přestupů. Dorazili jsme do Moskvy a chtěli zůstat na hotelu a odpočinout si, protože jsme byli velmi unavení. Ale Sadulajev a jeho tým řekli: ‚Pojďte, vezmeme vás najíst a pak vás vrátíme na hotel.‘ Měli jsme ráno let do Machačkaly. Dali nám bundy, protože jsme byli lehce oblečení, vzali naše zavazadla. Posadili mě do Range Roveru a Kyla s Tylerem do jiného auta. Asi hodinu a půl jsme jeli. Byl jsem trochu nervózní – jsem sám v autě, v Moskvě, nikoho neznám, neunesou mě? Nakonec nás přivezli k vodě, posadili na velkou loď. Ukázalo se, že si kvůli nám pronajali celou loď s restaurací. Byla tam celá ruská reprezentace, všichni ti kluci. Sedli jsme si k jídlu a loď mezitím odplula. Dvě a půl hodiny jsme jedli a ptali se, kdy skončíme. Říkali: ‚Jsme v polovině, teď se budeme vracet zpět.‘ Nakonec jsme na lodi strávili asi pět hodin, byli jsme vyčerpaní. Snažili jsme se chovat jako dobří hosté, ale byli jsme úplně vyčerpaní,“ cituje Nolfovy vzpomínky na ruskou pohostinnost web Sport-Express.
Po příletu do dagestánské Machačkaly to prý bylo ještě lepší. Oba Američané se těšili statusu VIP, na letišti je nikdo nekontroloval, lidé skandovali jejich jména. Místní obchodníci se předháněli v tom, kdo jim nabídne lepší zboží. Zdarma.
„Krmili nás osmkrát denně. V určitém okamžiku jsme toho měli dost. Jedli jsme obrovské množství jehněčího masa, a mně z něj bylo zle. Začal jsem odmítat, ale říkali: ‚Jez, jez, jez.‘ Prosil jsem: ‚Prosím, můžu dostat aspoň hamburger nebo zmrzlinu?‘ Z jedné restaurace jsme šli hned do druhé. V obchodech jsme mohli vzít vše zdarma. Psali mi přímo místní obchodníci: ‚Přijď ke mně, dám ti oblek zdarma.‘ Neměli jsme ale čas, pořád nás někam vodili. Bylo to nejlepší zápasnické dobrodružství, ale taky nejvíce vyčerpávající,“ vzpomíná Jason Nolf.
Přestože jde o několik let starou událost, Sport-Express na jejím základě demonstruje chování Rusů k cizincům.
Zdroj: Sport-Express
